Kdy a proč se začal používat korek 

Korek se získává ze stromu zvaného dub korkový, který dosahuje výšky až 20 metrů. Jeho borka (část odumřelé kůry) se odlupuje ve velkých plátech, ze kterých se získává přírodní korek. Vyskytuje se v západním Středomoří, na Pyrenejském poloostrově a severní Africe. Portugalsko vyprodukuje zhruba polovinu korku celosvětové produkce. Pro představu je to ročně 200 tisíc tun korku. 

Kvalitní korek pro použití jako zátka do vinných lahví se může ze stromu odlupovat každých 8 - 12 let, kdy jeho borka znovu naroste. První sklizeň se provádí zhruba po 25 letech od první výsadby. Na opravdu kvalitní přírodní korek se musí počkat na třetí sklizeň, tj. zhruba 70 let. Kůra dubu korkového se může odlupovat jen po dobu tří měsíců - od června do srpna. 

Důkazy o použití korku sahají až ke starověkým Řekům a Římanům. Avšak těsně přiléhající zátka, kterou známe dnes, byla zpopularizovaná až v 18. století ve spojení s první uživatelsky příjemnou vývrtkou. Do té doby používali francouzští vinaři místo korků na zašpuntování vinných lahví hadříky nasáklé olejem. Vynálezce korkových zátek na víno není znám, ale některé příběhy jej připisují benediktinskému mnichovi Dom Pérignonovi. 

Korek díky své rozpínavosti funguje na jedné straně jako těsnění tekutiny v lahvi a na druhé straně zabraňuje pronikání kyslíku dovnitř lahve. Jeho drobné póry však umožňují interakci nepatrného množství vzduchu s vínem, které může v průběhu času změnit vůni a chuť. Malá část vzduchu uvnitř láhve pomáhá vyhladit třísloviny, které dodávají sametový pocit v ústech, ale může také vytvořit drsnější chuť. Vzduch navíc oxiduje třísloviny, díky tomu jsou měkčí a víno je ještě lépe pitelné. 

 

Korek vs šroubovací uzávěr

Korek je přírodní materiál a proto je jeho kvalita pokaždé rozdílná. Pórovitost korku ovlivňuje rychlost interakce vzduchu s vínem v láhvi. I když vinaři vybírají korek pečlivě, vždy je to s otazníkem, zda nebude mít nějakou vadu, která se může projevit ve víně “korkovou příchutí”. V závislosti na kvalitě a značce mohou být korky až třikrát dražší než šroubovací uzávěry. A to má vliv i na finální cenu vína. 

Korek časem vysychá a rozpadá se a aby si zachoval svoje vlastnosti, musí být víno správně skladováno. Kvalitu korku také ohrožuje chemická sloučenina 2,4,6-trichloranisol neboli TCA. Ta vzniká během zpracování korku, při kterém se používá chlor pro ošetření určitých hub. I když je tato sloučenina neškodná, může se přenášet na víno a způsobit tak aroma vlhkého kartonu. Studie odhalily, že TCA způsobuje tzv.  “korkovou chuť” až u 10% vín uzavřených korkem.

Pod šroubovacím uzávěrem TCA téměř neexistuje. Protože vína mají ve srovnání s korkem menší interakci s kyslíkem, mohou vinaři teoreticky snížit množství oxidu siřičitého před plněním do lahví. Někteří odborníci dokonce tvrdí, že vína s hliníkovou zátkou mají kvůli nepropustnosti kyslíku delší životnost a nestárnou nebo pomaleji než vína pod korkem.

Je to trend posledních 20 let, ke kterému se začala obracet některá vinařství. Zejména australští a novozélandští vinaři spustili revoluci, když se rozhodli upřednostnit šroubovací uzávěry před korkem. V roce 2001 Nový Zéland zavedl  iniciativu s názvem “Víno se šroubovacím uzávěrem”, protože novozélandští vinaři zjistili, že uzavření lahve šroubovací zátkou bylo mnohem lepší v prevenci proti kažení a znečištění vína korkem. Nyní je tímto způsobem zapečetěno více než 90 procent novozélandských vín.

 

 

Nevýhodou šroubovacích uzávěrů je, že jsou vyrobené z hliníku a tak mají negativní dopady na životní prostředí. Zpracování hliníku není nejčistší proces. Ročně hliník generuje přibližně 70 milionů tun odpadu. I když je hliník biologicky neodbouratelný, a přestože je recyklovatelný, nedá se 100% zajistit, aby většina šroubovacích uzávěrů neskončila nevytříděných v odpadkovém koši. 

Shrnutí pro a proti

Mnoho milovníků vína si však neumí představit otevření lahve bez onoho typického zvuku při vytahování zátky. U šroubovacího uzávěru vám tento problém odpadá. Stačí jen jednou otočit lahví a víno je otevřené. 

Přírodní korek je více udržitelný materiál než hliník, ale můžete jednou za čas otevřít víno s korkovou příchutí nebo se vám korek rozdrolí do vína. Tomu se prostě nevyhnete. Rozhodně se ale nedá říct, že by vína se šroubovacím uzávěrem byla méně kvalitní než ta uzavřená korkem. Obecně většina odborníků z vinařského byznysu doporučuje vína určená k archivaci uzavřít korkem. 

Nebudeme vám dávat rady, jakému typu uzávěru byste měli dávat přednost. Necháme rozhodnutí na každém z vás. Všechna novozélandská vína na našem e-shopu jsou jen se šroubovacími uzávěry. 

Kam se řadíte vy? Preferujete tradiční rituál otevírání lahve s korkem nebo vítáte snadné otevírání lahví bez velké námahy?